Abstract
V tomto článku J. Calais-Auloy ukazuje, jak složitým úkolem je implementace spotřebitelských směrnic do právních řádů členských států, a to na čtyřech směrnicích: první z nich (85/374) byla ve Francii implementována s desetiletým zpožděním, druhou (92/59) není třeba vůbec implementovat a poslední dvě (98/27 a 99/44) jsou teprve k implementaci připravovány. Autor dochází k závěru, že tento nový systém bude mít na spotřebitele obecně kladné důsledky: snadnost dokazování, opce mezi čtyřmi nároky a zrušení krátké lhůty. Ale také jeden důsledek negativní: záruku omezenou na dva roky.